Délka zkušební doby: Co potřebujete vědět?

Co je zkušební doba?

Zkušební doba je období na začátku pracovního poměru, které umožňuje zaměstnavateli i zaměstnanci ověřit si, zda je daná práce a pracovní prostředí pro ně to pravé. Délka zkušební doby je v České republice upravena zákoníkem práce a činí standardně 3 měsíce. Informace o délce zkušební doby musí být uvedena v pracovní smlouvě. Pokud není délka zkušební doby v pracovní smlouvě sjednána, platí, že zkušební doba sjednána nebyla. Zákoník práce umožňuje sjednat si i delší zkušební dobu, a to až 6 měsíců u vedoucích zaměstnanců. V některých případech může být zkušební doba zkrácena, například po vzájemné dohodě zaměstnavatele a zaměstnance. Během zkušební doby platí pro obě strany kratší výpovědní lhůta, která činí 14 dní.

Maximální délka zkušební doby

Zkušební doba je něco jako testovací jízda na začátku pracovního poměru. Zaměstnavatel i zaměstnanec si ověřují, jestli jim to spolu „klape“. Maximální délka zkušební doby je daná zákoníkem práce a liší se podle typu pracovního poměru. U pracovního poměru na dobu neurčitou nebo na dobu určitou delší než 6 měsíců je to maximálně 3 měsíce. Pokud se ale jedná o vedoucího zaměstnance, může být zkušební doba sjednána až na 6 měsíců. Zkušební doba nemusí být sjednána vůbec, ale pokud ano, musí být písemná a sjednaná nejpozději v den nástupu do práce. Informace o délce zkušební doby je důležitá, proto by měla být uvedena už v pracovní smlouvě.

Délka zkušební doby	Popis
1 měsíc	Typicky u brigád nebo krátkodobých pracovních poměrů.
3 měsíce	Nejběžnější délka zkušební doby v České republice.
6 měsíců	Možné u vedoucích pozic nebo specializovaných profesí.

Vliv typu práce na délku

Délka zkušební doby se může lišit v závislosti na typu práce. Obecně platí, že čím je pozice zodpovědnější a vyžaduje specifičtější znalosti a dovednosti, tím delší zkušební doba může být sjednána. Například u manažerských pozic nebo specialistů v IT oblasti může být zkušební doba delší než u pozic, které vyžadují spíše manuální zručnost a méně specializovaných znalostí.

Délka zkušební doby by měla být vždy uvedena v pracovní smlouvě. Je důležité si uvědomit, že informace o délce zkušební doby je pro obě strany závazná a nelze ji jednostranně měnit.

V případě, že v pracovní smlouvě není délka zkušební doby výslovně uvedena, platí zákonná lhůta.

Délka zkušební doby by měla být dostatečná k tomu, aby obě strany, jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec, získali jasnou představu o tom, zda je daná pracovní pozice a pracovní prostředí pro ně to pravé. Není to jen o testování znalostí a dovedností, ale také o sladění osobností a pracovních stylů.

Anežka Nováková

Zkušební doba u vedoucích pozic

Zkušební doba je důležitým institutem pracovního práva, který umožňuje oběma stranám pracovního poměru, tedy jak zaměstnanci, tak i zaměstnavateli, ověřit si vzájemnou kompatibilitu a vhodnost daného pracovního poměru. V případě vedoucích pozic, na kterých jsou kladeny vysoké nároky na odborné znalosti, manažerské schopnosti a celkovou zodpovědnost, je zkušební doba o to důležitější.

Zákoník práce stanoví, že zkušební doba nesmí být delší než 6 měsíců, a to ani v případě vedoucích pozic. V praxi to znamená, že i u generálního ředitele nadnárodní společnosti nemůže zkušební doba přesáhnout zákonem stanovenou hranici 6 měsíců. Nicméně, délka zkušební doby se může lišit v závislosti na dohodě stran, která je součástí pracovní smlouvy. Zaměstnavatelé se tak mohou rozhodnout pro kratší zkušební dobu, například 3 měsíce, pokud si jsou jisti kompetencemi a zkušenostmi kandidáta.

Informace o délce zkušební doby musí být uvedena v pracovní smlouvě. V opačném případě se má za to, že zkušební doba sjednána nebyla. Pro obě strany je tedy důležité, aby si tuto informaci ve smlouvě ověřily a předešly tak případným nedorozuměním v budoucnu.

Zkušební doba u dohod o pracích

Zkušební doba u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se řídí odlišnými pravidly než u standardního pracovního vztahu. Délka zkušební doby u dohody o provedení práce není zákonem nijak stanovena. Znamená to, že si smluvní strany mohou délku zkušební doby libovolně dohodnout. Pokud v dohodě o provedení práce zkušební doba sjednána není, neplatí. U dohody o pracovní činnosti je situace jiná. Zákoník práce zde stanoví maximální délku zkušební doby, a to polovinu sjednané doby, na kterou se dohoda o pracovní činnosti uzavírá, nejvýše však na 3 měsíce . Informace o délce zkušební doby musí být uvedena přímo v textu dohody. V opačném případě se má za to, že zkušební doba sjednána nebyla.

Lze zkušební dobu prodloužit?

Základní pravidlo zní, že zkušební doba se prodlužuje automaticky o dobu, po kterou zaměstnanec nepracoval pro překážku v práci na straně zaměstnance. Mezi takové překážky patří například dovolená, nemocenská nebo ošetřování člena rodiny. Pokud tedy zaměstnanec nastoupí na nemocenskou v průběhu zkušební doby, tato doba se o dobu jeho nepřítomnosti automaticky prodlouží.

Zaměstnavatel nemůže jednostranně prodloužit zkušební dobu. Prodloužení zkušební doby je možné pouze na základě dohody se zaměstnancem. Tato dohoda musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. V dohodě by mělo být jasně uvedeno, o jakou dobu se zkušební doba prodlužuje a z jakého důvodu.

Je důležité si uvědomit, že prodloužení zkušební doby není běžnou praxí a mělo by se k němu přistupovat spíše výjimečně. Zaměstnavatel by měl mít pádný důvod, proč chce zkušební dobu prodloužit, například pokud se zaměstnanec v práci teprve rozkoukává nebo pokud potřebuje absolvovat další školení.

Zkrácení zkušební doby

Zkrácení zkušební doby upravuje Zákoník práce v § 72. Zaměstnavatel a zaměstnanec se můžou dohodnout na zkrácení zkušební doby. Písemná forma není nutná, pokud ke zkrácení dochází před vznikem pracovního poměru. Zkrácení zkušební doby během trvání pracovního poměru vyžaduje písemnou formu. Bez písemné dohody je zkrácení zkušební doby neplatné. Délka zkušební doby nesmí přesáhnout 3 měsíce. V určitých případech může být zkušební doba delší. Informace o délce zkušební doby je důležitá pro obě strany pracovního poměru. Zaměstnavatel i zaměstnanec by si měli délku zkušební doby před uzavřením pracovní smlouvy ověřit.

Výpověď v době zkušební

Zkušební doba je skvělá věc, jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Obě strany si můžou "osahat", jestli jim to klape a jestli je daná práce/člověk to pravé. Co se ale stane, když se během zkušební doby rozhodnete, že to není ono?

Délka zkušební doby je důležitá. Zákoník práce říká, že zkušební doba nesmí být delší než 3 měsíce. U vedoucích pozic to může být až 6 měsíců. Důležité je, že délka zkušební doby musí být stanovena písemně, a to ještě před nástupem do práce. Pokud to není v pracovní smlouvě, zkušební doba vůbec neplatí!

Během zkušební doby můžete dát výpověď z jednoduššího důvodu a nemusíte uvádět žádný závažný důvod. Stačí dodržet 15denní výpovědní lhůtu, která začíná běžet prvním dnem následujícím po doručení výpovědi.

Důvody výpovědi v tomto období

Zkušební doba je specifickým obdobím pracovního poměru, které má své zákonné mantinely. Délka zkušební doby je klíčovým aspektem, který ovlivňuje možnosti ukončení pracovního poměru. Během zkušební doby může dát zaměstnavatel i zaměstnanec výpověď z pracovního poměru z jakéhokoli důvodu nebo i bez udání důvodu. Důležité je, že výpovědní doba v době trvání zkušební doby je 15 dnů. Tato lhůta začíná běžet dnem následujícím po doručení výpovědi druhé smluvní straně. Informace o délce zkušební doby musí být uvedena v pracovní smlouvě. Pokud tato informace v pracovní smlouvě chybí, považuje se zkušební doba za nesjednanou. To znamená, že pracovní poměr nelze v tříměsíční lhůtě ukončit výpovědí bez udání důvodu.

Co po skončení zkušební doby?

Zkušební doba je období, kdy si zaměstnavatel i zaměstnanec vzájemně "zkouší". Zaměstnavatel sleduje, zda zaměstnanec splňuje očekávání a zapadne do pracovního kolektivu. Zaměstnanec naopak zjišťuje, zda mu pracovní pozice a prostředí vyhovují. Délka zkušební doby je důležitá informace, kterou je nutné mít na paměti. Zákoník práce umožňuje sjednat zkušební dobu v délce maximálně 3 měsíců. U vedoucích pozic může být zkušební doba delší, a to až 6 měsíců. Důležité je, že zkušební doba musí být sjednána písemně. Pokud není, platí, že zaměstnanec žádnou zkušební dobu nemá. Po skončení zkušební doby přechází pracovní poměr na dobu neurčitou, pokud se strany nedohodnou jinak, nebo pokud pracovní poměr neskončí. V praxi to znamená, že pokud je se zaměstnancem spokojeno, není potřeba nic dělat. Pokud se ale rozhodne zaměstnavatel pracovní poměr ukončit, musí tak učinit před uplynutím zkušební doby.