ERC grant v roce 2026: jak uspět v boji o evropské miliony

Co je ERC grant a jeho význam

ERC grant představuje jedno z nejprestižnějších ocenění, jaké může vědec v Evropě získat. Zkratka ERC znamená European Research Council, tedy Evropská výzkumná rada, a katalogový význam výrazu erc grant tak zní jednoduše – grant Evropské výzkumné rady. Za touto stručnou definicí se ale skrývá mnohem složitější a významnější systém podpory vědy, který od svého vzniku v roce 2007 zásadně proměnil podobu evropského výzkumu a umožnil stovkám badatelů realizovat projekty, na které by jinak neměli finanční prostředky ani institucionální zázemí.

Evropská výzkumná rada byla založena jako součást snahy Evropské unie posílit vlastní vědeckou a inovační kapacitu a zamezit takzvanému odlivu mozků do Spojených států či Asie. Na rozdíl od jiných grantových schémat, která často vyžadují mezinárodní spolupráci nebo předem definované tematické okruhy, ERC grant funguje na principu takzvané excelence bez hranic. To znamená, že jediným kritériem pro udělení grantu je kvalita a originalita vědeckého záměru, nikoli obor, země původu žadatele nebo praktická využitelnost výzkumu. Díky tomu mohou o podporu žádat badatelé napříč všemi vědními disciplínami – od přírodních a technických věd přes medicínu až po humanitní a společenské obory.

Význam ERC grantu spočívá především v tom, že umožňuje vědcům věnovat se dlouhodobě a bez kompromisů takzvanému hraničnímu výzkumu, tedy bádání na samé hranici současného poznání, které často přináší rizikové, ale potenciálně průlomové výsledky. Granty se v roce 2026 stále dělí do několika kategorií podle fáze kariéry výzkumníka – existují granty pro začínající vědce (Starting Grant), pro badatele s již ustálenou kariérou (Consolidator Grant) i pro zkušené a uznávané vědecké osobnosti (Advanced Grant). Kromě toho existuje i takzvaný Synergy Grant, určený pro menší týmy spolupracujících výzkumníků, a Proof of Concept Grant, který pomáhá převádět vědecké objevy do praktické aplikace.

Finanční podpora poskytovaná v rámci ERC grantů patří mezi nejštědřejší v Evropě a může dosahovat i několika milionů eur na jeden projekt, obvykle na dobu pěti let. Kromě samotných peněz má však získání tohoto grantu i obrovský symbolický a prestižní rozměr – je vnímáno jako důkaz mimořádné vědecké kvality a často výrazně posiluje pozici výzkumníka i instituce, na které působí, v mezinárodním akademickém prostředí.

Pro Českou republiku i další středoevropské země má ERC grant zvláštní význam, protože pomáhá zviditelnit domácí vědu na evropské úrovni a přilákat talentované badatele zpět ze zahraničí. I v roce 2026 zůstává ERC grant symbolem vědecké excelence a jedním z nejdůležitějších nástrojů podpory nezávislého výzkumu v celé Evropské unii.

Historie a vznik Evropské výzkumné rady

Myšlenka na vytvoření evropské instituce, která by financovala vědecký výzkum na základě čisté excelence bez ohledu na národní kvóty nebo politické zájmy, se rodila poměrně dlouho a s nemalými obtížemi. Evropská unie sice od svého vzniku podporovala různé formy vědecké spolupráce mezi členskými státy, ale až do počátku dvacátých let jednadvacátého století chyběl mechanismus, který by dokázal cíleně financovat průlomový, vysoce rizikový základní výzkum prováděný jednotlivými špičkovými vědci. Evropští akademici, vědecké akademie i politici si postupně uvědomovali, že evropská věda zaostává za americkými institucemi typu National Science Foundation právě proto, že chybí obdobný nástroj podpory hraničního výzkumu.

Evropská výzkumná rada, známá pod zkratkou ERC, byla oficiálně založena v roce 2007 jako součást Sedmého rámcového programu Evropské unie pro výzkum a technologický rozvoj. Jejímu vzniku předcházela rozsáhlá diskuse mezi vědeckou komunitou, akademiky a evropskými institucemi, které společně dospěly k závěru, že Evropa potřebuje nezávislý orgán financující výzkum výhradně na základě vědecké kvality, nikoli podle geografického klíče nebo politických priorit jednotlivých zemí. Klíčovou roli v prosazení této myšlenky sehráli přední evropští vědci sdružení v takzvané iniciativě za evropskou vědu, kteří dlouhodobě upozorňovali na potřebu podpory takzvaného frontier research, tedy výzkumu na hranicích poznání.

Od svého založení prošla ERC významným institucionálním i finančním vývojem. Zatímco v prvních letech fungování disponovala relativně omezeným rozpočtem, postupně se stala jedním z nejvýznamnějších pilířů evropské výzkumné politiky. V rámci programu Horizont 2020 a následně programu Horizont Evropa se rozpočet určený na ERC grant výrazně navýšil, což odráží rostoucí důvěru evropských institucí v přínos financování excelentního výzkumu pro konkurenceschopnost celého kontinentu. Dnes, v roce 2026, je Evropská výzkumná rada plně etablovanou součástí evropské vědecké infrastruktury a její granty jsou považovány za jedno z nejprestižnějších ocenění, jaké může vědec v Evropě získat.

Samotný pojem erc grant má v odborném i katalogovém významu jasně vymezený obsah, který zní jednoduše: grant Evropské výzkumné rady. Jde tedy o finanční podporu poskytovanou touto institucí konkrétním vědeckým projektům a jejich řešitelům, přičemž hodnocení probíhá výhradně na základě kvality a originality předloženého výzkumného záměru. Historie vzniku ERC tak úzce souvisí s tím, jak se dnes tento pojem chápe a používá v akademickém prostředí i mezi širokou veřejností. Založení rady představovalo zásadní zlom v evropské vědecké politice, protože poprvé vznikl nástroj, který dokázal systematicky podporovat individuální vědeckou excelenci napříč všemi obory a zeměmi Evropské unie, a tento odkaz si instituce nese dodnes.

Typy grantů Starting, Consolidator, Advanced

Evropská výzkumná rada rozděluje své granty do několika kategorií podle toho, v jaké fázi kariéry se výzkumník aktuálně nachází, a právě tohle rozčlenění patří k tomu, co dělá ERC grant tak specifickým nástrojem financování oproti jiným evropským programům. Základní trojice zahrnuje Starting Grant, Consolidator Grant a Advanced Grant, přičemž každý z nich cílí na jinou skupinu badatelů a nabízí odlišné podmínky co do výše financování i požadavků na uchazeče.

Starting Grant je určen pro začínající vědce, kteří mají za sebou zpravidla dva až sedm let od získání doktorátu. Cílem je podpořit badatele v okamžiku, kdy si teprve budují vlastní nezávislý výzkumný tým a potřebují prokázat, že dokážou vést originální projekt samostatně. Financování v této kategorii dosahuje obvykle do 1,5 milionu eur na dobu pěti let, přičemž ve výjimečných případech, například při potřebě pořídit nákladné přístrojové vybavení nebo zahájit klinickou studii, může částka narůst až o dodatečných 1 milion eur. Právě tento typ grantu bývá vnímán jako klíčový odrazový můstek pro mladé talenty, kteří se chtějí prosadit na evropské výzkumné scéně.

Druhou kategorií je Consolidator Grant, který je zaměřen na výzkumníky s delší praxí, konkrétně sedm až dvanáct let po doktorátu. Tato skupina badatelů už má za sebou první úspěchy, publikace i zkušenosti s vedením menších projektů, a grant jim má pomoci upevnit a rozšířit vlastní vědeckou skupinu. Finanční rámec je zde obdobný jako u Starting Grantu, tedy do 2 milionů eur na pět let, s možností navýšení za specifických podmínek. Consolidator Grant tak funguje jako most mezi počáteční fází kariéry a plnou vědeckou samostatností.

Poslední z hlavní trojice je Advanced Grant, který je určen zavedeným a uznávaným vědcům s dlouhodobě prokazatelnými výsledky a vůdčím postavením ve svém oboru. Na rozdíl od předchozích dvou kategorií zde neexistuje omezení co do počtu let od doktorátu, klíčová je naopak reputace a dosavadní vědecký přínos žadatele. Výše podpory může dosáhnout až 2,5 milionu eur na pětileté období, opět s možností navýšení u nákladnějších projektů. Advanced Grant je tak vnímán jako ocenění celoživotní vědecké dráhy spojené s podporou nejambicióznějších a často vysoce rizikových výzkumných záměrů.

Kromě těchto tří základních typů existují i doplňkové nástroje, jako je Synergy Grant pro týmy více výzkumníků nebo Proof of Concept Grant, který slouží k ověření komerčního či společenského potenciálu již dříve podpořeného výzkumu. Všechny tyto granty však stojí na stejném principu, tedy že rozhodujícím kritériem je vždy vědecká excelence a originalita myšlenky, nikoli téma či obor, což činí ERC grant jedinečným prostředkem financování v celoevropském měřítku.

Grant Evropské výzkumné rady není jen finanční podporou pro jednotlivého badatele, ale uznáním, že jeho myšlenka má potenciál posunout hranice poznání celého oboru a otevřít cesty, kudy se dosud nikdo neodvážil jít.

Bohumil Kadeřábek

Kritéria a podmínky pro uchazeče

Kritéria a podmínky pro uchazeče o ERC grant se v roce 2026 opírají o dlouholetě prověřený systém Evropské výzkumné rady, který si i po mnoha letech existence zachovává svůj základní princip – podporovat výhradně excelenci ve vědě, nikoli aplikovatelnost výzkumu nebo jeho okamžitý komerční přínos. Kdo se rozhodne o grant usilovat, musí si uvědomit, že ERC grant, tedy grant Evropské výzkumné rady, patří mezi nejprestižnější a zároveň nejnáročnější formy financování vědy v celé Evropě, a proto jsou nároky na uchazeče skutečně vysoké.

Základní podmínkou je, že žadatel musí být hlavním řešitelem (principal investigator), který bude po celou dobu trvání grantu působit na hostitelské instituci se sídlem v některém z členských států Evropské unie nebo v zemi asociované k programu Horizont Evropa. Instituce přitom může být univerzita, výzkumné centrum nebo jiná organizace, která se zaváže vytvořit vědci odpovídající podmínky pro realizaci projektu. Uchazeč sám musí doložit, že disponuje dostatečnou vědeckou nezávislostí – to znamená, že již není pouze součástí týmu někoho jiného, ale je schopen vést vlastní výzkumný program a nese za něj odpovědnost.

Velmi důležitým kritériem zůstává také kategorie grantu, o kterou se vědec uchází. Rozlišují se přitom granty pro začínající badatele (Starting Grant), pro vědce v pokročilejší fázi kariéry (Consolidator Grant) a pro již zkušené a uznávané výzkumníky (Advanced Grant), přičemž každá kategorie má odlišné požadavky na počet let od získání doktorátu a na rozsah předchozích výsledků. Kromě toho existuje i grant Synergy, určený pro menší skupiny vědců spolupracujících na jednom průlomovém tématu, a program Proof of Concept, který mohou využít pouze ti, kdo již dříve ERC grant obdrželi a chtějí ověřit praktický potenciál svých výsledků.

Zásadní roli hraje i samotný návrh projektu, který musí být originální, ambiciózní a vědecky riskantní v tom smyslu, že směřuje za hranice současného poznání. Hodnotící komise, tvořená renomovanými odborníky z celé Evropy, posuzuje především kvalitu myšlenky a schopnost uchazeče ji realizovat, nikoliv formální náležitosti životopisu. Přesto je nutné doložit dosavadní publikační činnost, citovanost a případná ocenění, protože právě tyto ukazatele slouží jako doklad vědecké důvěryhodnosti žadatele.

Nezbytnou podmínkou je také jazyková a formální připravenost žádosti, která se podává v angličtině prostřednictvím elektronického portálu Evropské komise, a dodržení všech stanovených termínů, jež se pro jednotlivé kategorie grantů každý rok mírně liší. Uchazeči by měli počítat s tím, že proces hodnocení bývá dlouhý a vícekolový, a proto je vhodné se na podání žádosti připravit s dostatečným časovým předstihem.

Výše finanční podpory v roce 2026

ERC grant, tedy grant Evropské výzkumné rady, patří i v roce 2026 mezi finančně nejštědřejší formy podpory vědecké práce v Evropě. Výše přidělených prostředků se odvíjí především od typu grantu, na který výzkumník žádá, a od fáze jeho kariéry. Evropská výzkumná rada tradičně rozlišuje několik základních kategorií grantů, přičemž každá z nich má odlišný finanční strop i účel využití prostředků.

Nejnižší částky jsou spojeny s takzvanými Starting Grants, které jsou určeny mladším vědcům na počátku samostatné kariéry, typicky dva až sedm let po dokončení doktorátu. Výše podpory u tohoto typu grantu se pohybuje až do 1,5 milionu eur na dobu pěti let, což při aktuálním kurzu představuje částku v přepočtu přesahující 36 milionů korun. Podobně nastaveny jsou i Consolidator Grants, které cílí na výzkumníky s delší praxí, obvykle sedm až dvanáct let od doktorátu, a jejich maximální výše se rovněž pohybuje kolem 1,5 milionu eur, v odůvodněných případech i více.

Vyšší finanční limity jsou spojeny s Advanced Grants, jež jsou určeny zavedeným a uznávaným vědeckým osobnostem s výrazným portfoliem výsledků za posledních deset let. U tohoto typu grantu může celková podpora dosáhnout až 2,5 milionu eur, opět na období pěti let. Tato kategorie je vnímána jako vrchol prestiže v rámci evropské vědecké komunity, a proto jsou i nároky na kvalitu podávaného projektu mimořádně vysoké.

Zvláštní postavení mezi granty ERC zaujímají takzvané Synergy Grants, které umožňují spolupráci dvou až čtyř výzkumníků na jednom společném projektu. Vzhledem k tomu, že se jedná o kolektivní financování, jsou i celkové částky výrazně vyšší. V roce 2026 může tento typ grantu dosáhnout až 10 milionů eur na jeden projekt, rozdělených mezi jednotlivé členy výzkumného týmu podle jejich role a podílu na plánovaných aktivitách.

Kromě základní částky mohou žadatelé v odůvodněných případech získat i takzvané dodatečné financování, které slouží například na pořízení nákladného přístrojového vybavení, na náklady spojené s přestěhováním výzkumníka do jiné země nebo na pokrytí bezpečnostních opatření u citlivých typů výzkumu. Tato doplňková podpora může navýšit celkovou částku grantu o statisíce eur, v některých případech i více, v závislosti na povaze projektu a jeho technických nárocích.

Je důležité zmínit, že konkrétní přidělená částka se vždy odvíjí od reálně naplánovaného rozpočtu projektu, nikoliv od automatického nároku na maximální možnou výši. Hodnotící komise ERC posuzuje, zda je požadovaný rozpočet přiměřený plánovaným aktivitám, počtu členů týmu i délce trvání projektu. Právě proto se skutečně vyplácené částky u jednotlivých grantů v roce 2026 často liší, přestože formálně spadají do stejné kategorie.

Proces podání a hodnocení žádosti

Žádost o ERC grant, tedy grant Evropské výzkumné rady, je proces, který vyžaduje pečlivou přípravu a dostatek času – zkušení žadatelé doporučují začít pracovat na návrhu projektu klidně šest měsíců předem. Celý postup se odehrává výhradně elektronicky přes portál Evropské komise, kde se žadatel nejprve musí zaregistrovat a vytvořit si profil instituce, pod kterou bude projekt realizován. Samotná žádost se skládá z několika částí, přičemž nejdůležitější je vědecký návrh, ve kterém výzkumník popisuje svůj projekt, jeho originalitu, metodologii a očekávaný přínos pro daný obor. Kromě odborné části je nutné doložit i životopis, přehled dosavadních publikací a takzvaný track record, tedy důkaz, že žadatel má za sebou dostatek relevantních výsledků, které opravňují k udělení tak prestižní podpory.

Hodnocení žádostí probíhá ve dvou kolech a je známé svou přísností. V první fázi odborníci z mezinárodních panelů posuzují především kvalitu a ambicióznost samotné myšlenky – tedy to, zda projekt skutečně posouvá hranice poznání v daném oboru. Pokud žádost projde touto fází, žadatel je pozván k osobnímu pohovoru, který se v posledních letech odehrává buď fyzicky v Brně a Bruselu, nebo hybridní formou. Pohovor je klíčovým momentem celého procesu, protože komise se snaží ověřit, zda je žadatel schopen svůj projekt nejen navrhnout, ale také reálně vést a dotáhnout do konce. Otázky se týkají jak vědecké podstaty projektu, tak schopnosti řídit tým, rozpočet a případná rizika, která se mohou během realizace objevit.

Celý proces hodnocení trvá zpravidla několik měsíců od uzávěrky, přičemž komise dbá na maximální transparentnost a nezávislost posuzovatelů. Panely jsou složeny z uznávaných vědců z celé Evropy i mimo ni, kteří hodnotí žádosti anonymně a bez ohledu na národnost či instituci žadatele. Právě tato nezávislost a důraz na čistě vědeckou excelenci dělá z ERC grantu jednu z nejprestižnějších forem financování výzkumu v Evropě. Úspěšnost žádostí se dlouhodobě pohybuje kolem deseti až patnácti procent, což ukazuje na velmi vysokou konkurenci mezi žadateli.

V roce 2026 se proces podávání žádostí dále zjednodušil díky modernizaci elektronického portálu a lepší podpoře pro žadatele ze strany národních kontaktních bodů, které v České republice zajišťuje síť institucí spolupracujících s Technologickým centrem Praha. Přesto zůstává příprava žádosti časově i intelektuálně náročná a vyžaduje nejen kvalitní vědecký nápad, ale i strategické uvažování o tom, jak jej co nejlépe komunikovat hodnotitelům, kteří nemusí být specialisty přímo v daném úzkém oboru žadatele.

Úspěšnost českých vědců v minulosti

Čeští vědci se v soutěži o granty Evropské výzkumné rady (ERC) pohybují dlouhodobě na pozici, kterou by bylo možné popsat jako opatrně se zlepšující, byť stále poznamenanou historickým handicapem menší vědecké infrastruktury a nižšího financování základního výzkumu ve srovnání se západoevropskými zeměmi. Od chvíle, kdy se Česká republika po vstupu do Evropské unie zapojila do rámcových programů financujících vědu, prošla domácí vědecká komunita postupným procesem učení se, jak vůbec o tak prestižní a náročný grant žádat. První úspěchy přicházely spíše ojediněle a byly vnímány jako výjimečné počiny jednotlivých výzkumníků a týmů, kteří dokázali obstát v extrémně tvrdé mezinárodní konkurenci.

Postupem let se však situace zlepšovala, a to zejména díky tomu, že české univerzity a výzkumné instituce začaly investovat do podpůrných struktur, které vědcům pomáhají s přípravou žádostí, s formulací projektových záměrů i s administrativní stránkou celého procesu. Instituce jako Univerzita Karlova, Masarykova univerzita, Akademie věd České republiky nebo technické univerzity v Praze a Brně vybudovaly specializovaná oddělení, jejichž úkolem je vyhledávat talentované vědce a systematicky je připravovat na úspěšné podání žádosti o ERC grant. Tento posun se v minulosti postupně projevil i v rostoucím počtu úspěšných žadatelů, byť Česká republika stále zaostává za tradičními vědeckými velmocemi, jako je Německo, Velká Británie, Francie nebo Nizozemsko.

Za zmínku stojí, že úspěšní čeští vědci pocházeli z různorodých oborů, od biomedicíny přes fyziku, chemii, informatiku až po humanitní a sociální vědy, což dokládá, že excelence českého výzkumu není omezena na jednu úzkou oblast. Řada z těchto badatelů získala grant v kategorii Starting Grant, určené mladším vědcům na počátku samostatné kariéry, ale objevily se i případy úspěchu v náročnějších kategoriích Consolidator Grant a Advanced Grant, které jsou vyhrazeny zkušenějším a etablovaným výzkumníkům s already prokázanými výsledky.

Zajímavým jevem, který se v minulosti opakovaně objevoval, byl i fakt, že část českých vědců, kteří grant ERC získali, action tak učinila až po odchodu na zahraniční instituci, což poukazovalo na dlouhodobý problém takzvaného odlivu mozků a na skutečnost, že domácí vědecké prostředí nebylo vždy schopné nabídnout dostatečně atraktivní podmínky pro udržení špičkových talentů. Tato zkušenost se stala impulzem pro diskuse o nutnosti reformovat systém financování vědy v Česku a vytvořit prostředí, které by motivovalo úspěšné badatele k návratu nebo setrvání v domácích institucích.

Celkově lze říci, že historická úspěšnost českých vědců v grantech ERC ukazuje pozvolný, ale patrný pokrok, který byl vždy spojen s konkrétními institucionálními kroky, investicemi do podpory vědců a snahou přiblížit se standardům, jaké jsou obvyklé u předních evropských výzkumných center.

Aktuální výzvy a termíny pro rok 2026

Pro rok 2026 zůstává struktura grantů Evropské výzkumné rady v zásadě stejná, jako byla v posledních letech, i když se pravidelně upravují dílčí parametry jednotlivých výzev. ERC granty se tradičně dělí na několik základních kategorií podle fáze kariéry výzkumníka – Starting Grant pro začínající vědce, Consolidator Grant pro badatele v pokročilejší fázi budování vlastní výzkumné skupiny, Advanced Grant pro etablované vědecké osobnosti s výrazným portfoliem výsledků a Synergy Grant určený pro menší týmy spolupracujících výzkumníků, kteří společně řeší ambiciózní téma přesahující možnosti jednotlivce. Vedle těchto hlavních schémat existuje i Proof of Concept Grant, který slouží k ověření komerčního nebo společenského potenciálu výsledků již dříve financovaného výzkumu.

Termíny pro podávání žádostí se každoročně vyhlašují v rámci pracovního programu Evropské rady pro výzkum, který navazuje na rámcový program Horizon Europe. Pro rok 2026 platí, že jednotlivé výzvy jsou rozloženy do celého kalendářního roku, přičemž uzávěrky pro Starting Grant bývají tradičně na jaře, zatímco Consolidator a Advanced Grant mají uzávěrky spíše v pozdějším období roku. Přesná data se mohou lišit, a proto je nezbytné sledovat oficiální portál Evropské komise věnovaný financování a výzvám, kde jsou zveřejňovány aktualizované harmonogramy i případné změny způsobené administrativními úpravami nebo revizemi rozpočtu.

Zájemci o podání žádosti by měli počítat s tím, že příprava kvalitního návrhu trvá běžně několik měsíců, a to zejména kvůli náročnosti hodnoticího procesu, který klade důraz na vědeckou excelenci, originalitu myšlenky a proveditelnost navrhovaného výzkumného záměru. V roce 2026 se očekává, že hodnoticí panely budou i nadále klást zvýšený důraz na interdisciplinární přesahy a na potenciál výzkumu přinést průlomové poznatky s reálným dopadem na společnost či hospodářství. Zároveň se stále více akcentuje otevřená věda a dostupnost výsledků výzkumu, což se promítá i do hodnoticích kritérií.

Pro české vědce a instituce je důležité vědět, že národní kontaktní body a specializovaná pracoviště, jako je Technologické centrum Praha, poskytují bezplatné konzultace a pomoc s přípravou žádostí, což může výrazně zvýšit šance na úspěch. Vzhledem k vysoké konkurenci, kdy úspěšnost žádostí se dlouhodobě pohybuje v jednotkách až nižších desítkách procent, je vhodné věnovat přípravě dostatek času a využít zkušeností kolegů, kteří již grant získali. Sledování aktuálních termínů a podmínek je tedy klíčové pro každého, kdo o získání tohoto prestižního evropského financování uvažuje, protože i drobná administrativní chyba nebo zmeškaný termín může znamenat ztrátu možnosti ucházet se o podporu na dalších několik let.

Přínos grantu pro vědeckou kariéru

Grant Evropské výzkumné rady představuje pro vědce jeden z nejvýznamnějších milníků, jaký může jejich kariéru potkat. Nejde přitom pouze o finanční injekci, byť ta bývá skutečně štědrá a umožňuje badatelům pracovat na projektech v horizontu pěti až sedmi let bez nutnosti neustále shánět prostředky odjinud. ERC grant funguje především jako pečeť kvality, kterou uděluje panel mezinárodních odborníků po velmi přísném hodnocení. Získání takového ocenění automaticky signalizuje zbytku akademické obce, že daný výzkumník patří mezi špičku ve svém oboru, a to bez ohledu na to, z jaké instituce nebo země pochází.

Praktický dopad na kariéru bývá znatelný téměř okamžitě. Vědci, kteří grant obdrží, se najednou stávají atraktivními partnery pro spolupráci s předními zahraničními laboratořemi a univerzitami. Otevírají se jim dveře k prestižním konferencím, kam byli dříve zváni jen okrajově, a jejich publikace začínají přitahovat výrazně větší pozornost odborné veřejnosti. Samotné jméno grantu funguje jako referenční bod, který zvyšuje důvěryhodnost badatele v očích recenzentů, kolegů i potenciálních zaměstnavatelů.

Neméně důležitý je i institucionální rozměr. Univerzity a výzkumné ústavy si uvědomují, že přítomnost držitele ERC grantu zvyšuje jejich prestiž a often i šance na získání dalšího financování z evropských zdrojů. Proto se instituce předhánějí v nabízení lepších podmínek, ať už jde o vybavení laboratoří, administrativní podporu nebo možnost budovat vlastní výzkumný tým. Grant tak často slouží jako odrazový můstek k vybudování nezávislé vědecké skupiny, což je zejména pro mladší badatele klíčový krok směrem k akademické samostatnosti.

Dlouhodobý přínos se projevuje také v tom, že úspěšní žadatelé získávají cennou zkušenost s vedením rozsáhlého mezinárodního projektu. Musí zvládnout nejen vědeckou stránku věci, ale i management týmu, rozpočtu a komunikaci s evropskými institucemi. Tato dovednost se v roce 2026 stává stále cennější, protože vědecké prostředí je čím dál konkurenčnější a schopnost efektivně řídit velké projekty se považuje za standardní součást profilu úspěšného vědce.

Nelze opomenout ani symbolickou hodnotu, kterou grant přináší z hlediska osobní motivace. Mnoho badatelů popisuje, že úspěšné získání podpory jim dodalo sebedůvěru pokračovat ve výzkumu i v oblastech, které jsou riskantní nebo dosud nezmapované. Grant tím pádem podporuje nejen konkrétní projekty, ale i celkovou odvahu k inovativnímu bádání, což je přesně v souladu s posláním, které si Evropská výzkumná rada od svého vzniku klade za cíl.

Časté chyby při podávání žádosti

Mezi nejčastější chyby, se kterými se žadatelé o ERC grant setkávají, patří především podcenění přípravné fáze projektu. Mnozí vědci si myslí, že stačí sepsat kvalitní vědecký záměr těsně před uzávěrkou, ale hodnotitelé Evropské výzkumné rady velmi rychle poznají, když je návrh psán ve spěchu a bez dostatečného promyšlení souvislostí. Příprava kvalitní žádosti přitom trvá běžně několik měsíců, protože je potřeba nejen formulovat samotnou vědeckou myšlenku, ale také ji zasadit do širšího kontextu oboru a přesvědčivě vysvětlit, proč je právě tento výzkum průlomový.

Další typickou chybou je nedostatečné zdůraznění originality a ambice projektu. ERC grant je totiž na rozdíl od jiných grantových schémat zaměřen výhradně na hraniční, vysoce inovativní výzkum, takzvaný frontier research. Pokud žadatel předloží sice kvalitní, ale spíše konvenční projekt navazující na již zavedené postupy, hodnotitelé takový návrh obvykle nepovažují za dostatečně rizikový a přelomový. Je proto nutné jasně formulovat, v čem přesně spočívá inovativnost přístupu a proč jde o krok za hranice současného poznání.

Časté jsou také chyby v komunikaci s neodborným publikem. Žádost o ERC grant totiž hodnotí nejen úzcí specialisté na dané téma, ale i členové panelu z příbuzných, byť ne zcela totožných oborů. Pokud je text plný úzce odborného žargonu a autor nedokáže srozumitelně vysvětlit podstatu projektu i mimo svou úzkou specializaci, hrozí, že hodnotitelé nepochopí skutečný přínos výzkumu, i kdyby byl sebelepší.

Problémem bývá i špatně nastavený rozpočet a nereálný harmonogram. Žadatelé někdy podceňují administrativní stránku přípravy, neuvědomí si, jaké náklady jsou v rámci ERC grantu skutečně uznatelné, a předloží rozpočet, který neodpovídá plánovaným aktivitám nebo je nepřiměřeně vysoký či naopak podhodnocený. Podobně se často chybuje při plánování časové osy projektu, kdy jsou jednotlivé fáze výzkumu nastaveny nereálně optimisticky.

Nezřídka se objevuje i chyba v podobě nedostatečné podpory ze strany hostitelské instituce. Evropská výzkumná rada klade důraz na to, aby instituce, kde má být výzkum realizován, poskytovala vhodné zázemí, infrastrukturu a dlouhodobou stabilitu pro řešitele. Pokud tato podpora není v žádosti jasně doložena, může to působit jako riziko pro úspěšnou realizaci celého projektu.

V neposlední řadě žadatelé chybují také tím, že nevyužívají zpětnou vazbu od zkušenějších kolegů či konzultantů a nekonzultují svůj návrh s někým, kdo má zkušenost s hodnocením podobných žádostí. Externí pohled přitom dokáže odhalit nejasnosti nebo slabá místa, kterých si autor sám často nevšimne, a výrazně tak zvýšit šance na úspěch.

Podpora institucí při přípravě projektu

Žádost o ERC grant sice podává jednotlivý výzkumník, ale v praxi je téměř nemožné dotáhnout ji do úspěšného konce bez soustavné podpory instituce, na které daný badatel působí nebo kam se chystá přejít. Univerzity, akademické ústavy i další výzkumné organizace si dnes plně uvědomují, že ERC grant je jednou z nejprestižnějších forem financování v celé Evropě, a proto do přípravy projektů investují nemalé personální i finanční prostředky. V roce 2026 už je běžné, že větší instituce mají zřízená specializovaná grantová oddělení nebo alespoň jednoho zkušeného pracovníka, který se věnuje výhradně administraci evropských grantů a pomáhá vědcům s formální stránkou žádosti.

Podpora ze strany instituce začíná už dlouho před samotným podáním žádosti. Mnohé univerzity organizují interní semináře a konzultace, kde vysvětlují, jaký je vlastně katalogový význam výrazu erc grant a proč se liší od běžných národních grantových schémat. Připomínají, že se jedná o grant Evropské výzkumné rady, tedy nástroj financující especially hraniční, vysoce rizikový a zároveň potenciálně přelomový výzkum, který se neřídí tematickými prioritami, ale výhradně vědeckou excelencí navrhovatele a jeho nápadu. Právě proto instituce často nabízejí interní mentoring, při kterém zkušenější kolegové, kteří již ERC grant získali nebo se o něj úspěšně ucházeli, sdílejí své zkušenosti s mladšími či méně zkušenými žadateli.

Klíčovou roli hraje také administrativní podpora při sestavování rozpočtu, který musí odpovídat pravidlům Evropské komise, a při formulaci tzv. Impact statementu, jenž hodnotitelům vysvětluje společenský a vědecký přínos projektu. Instituce dále často zajišťují jazykovou korekturu textu v angličtině, protože kvalita vyjadřování hraje při hodnocení nezanedbatelnou roli. Mnohé organizace si najímají externí konzultanty specializované na evropské grantové agendy, kteří dokážou upozornit na slabá místa návrhu ještě před jeho odesláním.

Neméně důležitá je i podpora při přípravě na pohovor, kterým procházejí žadatelé úspěšní v první fázi hodnocení. Instituce často organizují tzv. mock interviews, tedy nacvičené pohovory před panelem simulujícím skutečné hodnotitele, aby si výzkumník mohl vyzkoušet obhajobu svého projektu v časovém presu a pod tlakem náročných otázek. Součástí přípravy bývá i psychologická podpora, protože samotné hodnocení bývá pro žadatele velmi stresující.

V neposlední řadě instituce garantují také to, že žadateli po dobu přípravy projektu uvolní dostatek času od výukových a administrativních povinností, což je v akademickém prostředí často podceňovaný, ale zásadní faktor úspěchu. Bez této komplexní institucionální podpory by šance na získání ERC grantu byly výrazně nižší, a proto se v roce 2026 klade na budování kvalitního servisu pro žadatele stále větší důraz.

Budoucnost programu v rámci Horizon Europe

Program ERC grantů zůstává i v roce 2026 jedním z pilířů rámcového programu Horizon Europe, který Evropská unie financuje s cílem podpořit hraniční, riziko podstupující a vysoce originální výzkum napříč všemi vědními obory. Vzhledem k tomu, že Horizon Europe běží v období 2021–2027, nacházíme se nyní v jeho závěrečné fázi, což s sebou nese jak jistou stabilitu nastavených pravidel, tak i intenzivní diskuse o tom, jak bude vypadat nástupnický rámcový program po roce 2027. Evropská výzkumná rada (ERC) patří dlouhodobě mezi nejúspěšnější a nejprestižnější složky evropské vědní politiky, a proto se očekává, že i v příštím programovém období si udrží svou nezávislost a klíčové postavení při podpoře badatelsky vedeného výzkumu.

Diskuse o budoucnosti programu se v posledních letech vedou zejména kolem otázky navýšení rozpočtu, zjednodušení administrativních procesů a lepší dostupnosti grantů pro výzkumníky z méně zastoupených zemí, včetně České republiky. Evropská komise již avizovala, že příští rámcový program, který by měl navázat na Horizon Europe, bude klást ještě větší důraz na strategickou autonomii Evropy ve vědě a technologiích, na podporu špičkových talentů a na urychlení přenosu vědeckých poznatků do praxe. ERC grant by v tomto kontextu měl zůstat symbolem excelence a nástrojem, který umožňuje badatelům realizovat ambiciózní projekty bez nutnosti prokazovat okamžitou praktickou využitelnost výsledků.

Pro české vědce a vědkyně je důležité sledovat, jakým směrem se bude podpora ubírat, protože právě granty typu Starting, Consolidator, Advanced a Synergy Grant otevírají cestu k mezinárodně uznávanému financování a zvyšují prestiž domácích institucí. V roce 2026 se očekává, že Evropská výzkumná rada bude pokračovat ve svém úsilí o zjednodušení žádostí, digitalizaci hodnotících procesů a transparentnější komunikaci s uchazeči, což by mělo přilákat ještě širší okruh zájemců z celého kontinentu.

Zároveň se diskutuje o možném rozšíření podpory pro interdisciplinární projekty a o posílení spolupráce mezi akademickou sférou a průmyslem, aniž by přitom byla narušena základní filozofie programu, tedy svoboda badatelů volit si témata podle vlastního vědeckého zájmu. Budoucnost ERC grantů tak bude úzce spjata s celkovým směřováním evropské vědní politiky, přičemž lze očekávat, že i po roce 2027 zůstane tento program klíčovým nástrojem pro financování excelentního výzkumu v Evropě. Sledování vývoje jednání o novém rámcovém programu je proto pro české instituce a jednotlivé výzkumníky mimořádně důležité, protože včasná příprava a pochopení nových priorit může výrazně zvýšit šance na úspěšné získání financování v nadcházejících letech.