Výpověď během nemocenské: Co vás čeká a na co máte nárok

Platnost výpovědi podané během nemocenské

Výpověď podaná zaměstnancem během nemocenské je zcela platná a pracovní poměr se tím skutečně ukončí. Možná jste také slyšeli od kolegů, že když jste na neschopence, nemůžete dát výpověď, nebo že ta výpověď nebude platit. Není to pravda. Zákoník práce vám v tomto nijak nebrání – můžete podat výpověď, kdykoli potřebujete, i když vás zrovna trápí zdraví.

Úplně jinak to ale funguje, když chce dát výpověď zaměstnavatel. Ten vám totiž nesmí dát výpověď v době, kdy jste na nemocenské, a pokud to udělá, jeho výpověď je neplatná. Zákon vás v tomto chrání – nemůže vás vyhodit ve chvíli, kdy jste zdravotně oslabení. Vaše právo dát výpověď kdykoliv ale zůstává nedotčené.

Co se děje po podání výpovědi? Začne běžet běžná výpovědní doba, většinou dva měsíce, která začíná prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi. Přitom vůbec nezáleží na tom, jestli zrovna ležíte doma s chřipkou nebo už jste zpátky v práci.

Hodně lidí si myslí, že nemoc výpovědní dobu prodlouží. Opak je pravdou – pracovní neschopnost výpovědní dobu nijak neovlivňuje. Když tedy dáte výpověď třeba patnáctého března a máte dvouměsíční výpovědní lhůtu, váš pracovní poměr skončí jednadvacátého května. Ať už budete celou tu dobu nemocní, nebo se mezitím uzdravíte a vrátíte se do práce. Výpovědní doba prostě plyne dál.

A co nemocenské dávky? Na ty máte nárok i během výpovědní doby, pokud vás nemoc stále trápí. Nemocenské dostáváte buď do chvíle, kdy se uzdravíte, nebo dokud vám neskončí pracovní poměr – podle toho, co nastane dřív. Pokud budete nemocní ještě po skončení zaměstnání, nemocenské vám samozřejmě dál náleží, jen už ne od zaměstnavatele, ale od správy sociálního zabezpečení.

Při podání výpovědi během nemoci nemusíte nic zvlášť vysvětlovat. Můžete dát výpověď bez udání důvodu – to je vaše základní právo. Výpověď by měla být písemná a je dobré ji doručit tak, abyste měli důkaz – třeba osobně s podpisem na kopii, nebo doporučeným dopisem.

Výpovědní doba běží i na nemocenské

Výpovědní doba je zákonem daná lhůta, která musí uplynout mezi doručením výpovědi a tím, kdy vám skutečně skončí zaměstnání. Hodně lidí si myslí, že když po výpovědi onemocní a jdou na nemocenskou, výpovědní doba se zastaví nebo aspoň pozdrží. Jenže tohle je velký omyl, který může způsobit docela nepříjemné problémy, když si budete plánovat novou práci.

Pojďme si to říct na rovinu: výpovědní doba běží pořád stejně od prvního dne měsíce po doručení výpovědi, úplně jedno, jestli jste v práci, na dovolené nebo doma nemocní. Zákoník práce v tomhle nekompromisně nerozlišuje. Nemoc prostě nijak neovlivní, jak dlouho výpovědní doba trvá.

Představte si to třeba takhle: dáte výpověď a pak vás chytne chřipka. Dostáváte nemocenské – první tři dny vám platí firma jako náhradu mzdy, od čtvrtého dne už jdou peníze ze zdravotní pojišťovny. Ale vaše zaměstnání běží dál po celou výpovědní dobu, i když ležíte doma v horečkách, a skončí přesně, kdy má. Po skončení pracovního poměru jste pak bez práce, můžete být stále nemocní, ale už ne jako zaměstnanec té firmy.

Co když vám nemoc přetrvá i po konci výpovědní doby? Nemocenské vám pořád náleží, maximálně ale 380 dní od začátku nemoci. Tahle lhůta běží bez ohledu na to, jestli změníte práci nebo vám zaměstnání skončí.

Zapamatujte si: zaměstnavatel nemůže výpovědní dobu zastavit ani ji natáhnout jen proto, že jste nemocní. Výpovědní doba je pevně daný časový úsek, který plyne sám od sebe, nezávisle na tom, co si kdo přeje. Tahle úprava vlastně chrání obě strany – víte přesně, kdy to končí, a nemusíte se trápit nejistotou.

Spousta lidí čeká, že když jsou na nemocenské, budou muset po uzdravení ještě odpracovat plnou výpovědní dobu. Tohle ale zákon vůbec neřeší. Výpovědní doba běží prostě pořád a její délka je jasně daná – normálně jsou to dva měsíce. Výjimečně může být delší podle kolektivní nebo pracovní smlouvy, ale víc než tři měsíce být nemůže.

V praxi to vypadá asi takhle: když dáte výpověď třeba na konci ledna, vaše zaměstnání skončí 31. března. A je úplně jedno, kolik dnů mezi tím strávíte na nemocenské. Tohle je opravdu důležité vědět, když si chcete naplánovat nástup do nové práce nebo registraci na úřadu práce.

Nárok na nemocenskou až do konce

Dát výpověď, když jste na nemocenské – to zní jako riskantní krok, který by vás mohl připravit o peníze, že? Spousta lidí si myslí, že jakmile sami ukončí pracovní poměr během nemoci, nemocenská jim prostě přestane chodit. Ale ve skutečnosti to tak vůbec nefunguje.

Pojďme si to vysvětlit jednoduše. Nemocenská vám patří až do konce pracovní neschopnosti, i když dáte výpověď sami. Klíčové je, kdy jste onemocněli. Představte si třeba situaci, kdy vás dlouhodobě trápí záda, jste na neschopence a mezitím vám přijde nabídka na lepší práci. Můžete ji klidně přijmout a dát současnému zaměstnavateli výpověď – na nemocenskou to nemá vliv.

Rozhodující moment je prostě ten, kdy pracovní neschopnost začala. Pokud vás lékař vyřadil z práce v době, kdy jste ještě byl zaměstnanec, máte na nemocenskou nárok dál, i když pak pracovní poměr skončí. Nezáleží na tom, jestli výpověď dáte vy nebo zaměstnavatel.

Možná se ptáte, jak to funguje prakticky. První dva týdny nemoci vám platí zaměstnavatel, dostáváte takzvanou náhradu mzdy. Teprve od patnáctého dne nastupuje Česká správa sociálního zabezpečení a vyplácí klasickou nemocenskou. Co když ale pracovní poměr skončí třeba pátý den nemoci? Zaměstnavatel vám zaplatí jen do posledního pracovního dne, ale hned od dalšího dne vám začne chodit nemocenská od státu.

Výše peněz se přitom může trochu lišit. Zaměstnavatel většinou platí šedesát procent vašeho průměrného výdělku, zatímco nemocenská od ČSSZ se počítá podle vlastních pravidel. Rozdíl obvykle není dramatický, ale všimnout si ho můžete.

Samozřejmě, nic z toho nebude fungovat, když nebudete dodržovat pravidla. Musíte včas nahlásit nemoc zaměstnavateli, donést potvrzení od doktora a dodržet všechny postupy. A když pak skončí pracovní poměr, je potřeba se ozvat i na ČSSZ, aby věděli, že mají nemocenskou vyplácet přímo vám. Zaměstnavatel by vám měl předat všechny dokumenty o vaší neschopnosti a výdělcích – ty se vám budou hodit.

Zkrátka, nebojte se dát výpověď kvůli nemocenské. Pokud jste onemocněli jako zaměstnanec, peníze vám budou chodit dál, bez ohledu na to, že mezitím změníte práci nebo se rozhodnete si odpočinout. Zákon vás v tomhle chrání.

Výplata nemocenské od zaměstnavatele nebo ČSSZ

Když jste nemocní a zároveň řešíte výpověď, celá situace s nemocenskou se docela zkomplikuje. Pojďme si to rozebrat tak, jak to v praxi opravdu funguje.

Za normálních okolností, když vás skolí chřipka nebo jiná nemoc, je systém poměrně jednoduchý. První tři dny si musíte vzít na vlastní triko – to je takzvaná karenční doba, kdy nedostáváte vůbec nic. Od čtvrtého do čtrnáctého dne vám platí zaměstnavatel náhradu mzdy, konkrétně šedesát procent vašeho redukovaného průměrného výdělku.

Teprve po dvou týdnech nemoci vstupuje do hry Česká správa sociálního zabezpečení a od patnáctého dne vám nemocenskou vyplácí přímo ona. Jenže co se stane, když do toho všeho zamícháte výpověď?

Představte si, že podáte výpověď a pak onemocníte – nebo naopak, už jste na neschopence a rozhodnete se odejít. Tady je důležité vědět, že výpovědní doba běží dva měsíce a začíná první den měsíce následujícího po doručení výpovědi. Během této doby se vlastně nic nemění – pořád vám náleží stejná nemocenská jako předtím. Zaměstnavatel vám platí náhradu mzdy do čtrnáctého dne a pak pokračuje ČSSZ.

Ale co když pracovní poměr skutečně skončí a vy jste pořád nemocní? Tady nastává zásadní změna. Váš bývalý zaměstnavatel už nemá žádnou povinnost vám cokoliv vyplácet. Všechno přebírá Česká správa sociálního zabezpečení.

Pozor ale – výše nemocenské se může lišit od toho, co jste dostávali dřív. Záleží na vašem průměrném výdělku v rozhodném období před tím, než jste onemocněli. Jestli jste dali výpověď sami, na samotný nárok na nemocenskou to nemá vliv. Horší je to, když po skončení pracovního poměru nenastoupíte nikam jinam a stále jste v neschopnosti – tam už musíte splnit specifické podmínky, aby vám nemocenská dál běžela.

Přechod nemocenské na podporu v nezaměstnanosti

Když se rozhodnete dát výpověď v době, kdy jste na nemocenské, ocitáte se v situaci, která má svá specifika a rozhodně stojí za to vědět, co vás čeká. Můžete si být jistí, že podat výpověď během nemocenské je naprosto v pořádku a zákon tomu nijak nebrání. Máte plné právo ukončit pracovní poměr i když jste zrovna v pracovní neschopnosti. Samozřejmě musíte dodržet obvyklou výpovědní dobu, což bývá většinou dva měsíce – pokud vaše smlouva nebo kolektivní dohoda neříká něco jiného.

Co se děje s penězi během výpovědi? Pokud zůstáváte nemocní, nemocenská vám běží dál. Prvních čtrnáct dní vám platí zaměstnavatel náhradu mzdy, pokud tyto dny spadají do výpovědní lhůty, a pak vás přebírá Česká správa sociálního zabezpečení s nemocenskou dávkou. Důležité je vědět, že pracovní poměr skončí přesně podle výpovědní doby, ať už jste fit nebo stále ležíte doma s teploměrem.

Moment, kdy přecházíte z nemocenské na podporu v nezaměstnanosti, je opravdu klíčový a vyžaduje od vás aktivitu. Jakmile vám skončí pracovní poměr, neotálejte a vyrazte na úřad práce. Ideálně hned v den skončení nebo maximálně do tří dnů. Proč? Abyste nepřišli o peníze, na které máte nárok.

A teď pozor na jednu důležitou věc. Pokud vám nemocenská trvá i po skončení práce, dál vám ji vyplácí sociálka. Jenže v tu chvíli se nemůžete zapsat na úřad práce jako uchazeč o zaměstnání. Logika je prostá – jak byste mohli nastoupit do nové práce, když máte neschopenku? Úřad tedy počká, až se uzdravíte.

Jakmile vám doktor ukončí pracovní neschopnost, neváhejte ani minutu a běžte na úřad práce dokončit registraci. Podpora v nezaměstnanosti vám totiž začne téct až od okamžiku, kdy se zaregistrujete – nic se nepočítá zpětně. Představte si, že mezi ukončením nemocenské a návštěvou úřadu necháte týden projít. Přesně o týden podpory přijdete, protože v mezidobí nemáte nárok na nic.

Jak se vlastně počítá výška podpory? Vychází se z vašeho průměrného čistého výdělku za posledních dvanáct měsíců v práci. Nemocenská se do toho nezahrnuje, počítá se jen skutečná mzda za dny, kdy jste pracovali. První dva měsíce dostanete pětašedesát procent průměru, další dva měsíce padesát procent a od pátého měsíce čtyřicet pět procent.

Jak dlouho vám podpora vydrží? To záleží na vašem věku. Když vám ještě není padesát, máte nárok na pět měsíců. Máte mezi padesáti a čtyřapadesáti? Pak osm měsíců. A pokud jste starší padesáti pěti let, podpora vám běží jedenáct měsíců. Tahle finanční injekce rozhodně pomůže překlenout období, než najdete novou práci.

Nemocenská není překážkou pro podání výpovědi, ale pozor - pokud jste na nemocenské v době výpovědi, výpovědní doba se prodlužuje až do uzdravení. Zaměstnavatel vás nemůže propustit, dokud trvá pracovní neschopnost, výjimkou je však situace, kdy výpověď dáváte vy sami.

Jindřich Moravec

Registrace na úřadu práce po skončení

Skončil vám pracovní poměr během nemocenské? Možná jste sami dali výpověď, nebo vás firma propustila zrovna ve chvíli, kdy jste byli doma na neschopence. V takové situaci se asi ptáte, co dál a kdy se máte hlásit na úřad práce.

Registrace na úřadu práce po skončení pracovního poměru je klíčovým krokem, který rozhodne o tom, jestli a kdy začnete pobírat podporu v nezaměstnanosti. Proto je dobré vědět, jak správně postupovat.

Tady platí jedno základní pravidlo: na úřad práce se můžete zaregistrovat až po skončení nemocenské. Během trvání nemocenské není možné být evidován jako uchazeč o zaměstnání. Proč? Úřad práce od vás vyžaduje, abyste byli schopni nastoupit do práce okamžitě nebo alespoň v nejbližších dnech. Když jste na neschopence, tuto podmínku prostě nesplňujete.

V praxi to vypadá tak, že musíte počkat, až vám skončí výplata nemocenské a až budete zase fit. Teprve po ukončení nemocenské a získání potvrzení od lékaře o vaší pracovní schopnosti má smysl vyrazit na úřad práce a požádat o zařazení do evidence.

Teď pozor na důležitou věc. Pokud jste to byli vy, kdo dal výpověď, může to mít své následky. Představte si třeba situaci, kdy vám v práci něco nevyhovovalo, tak jste to tam praštili. Pokud jste podali výpověď bez vážného důvodu uznávaného zákonem, čeká vás takzvaná ochranná doba. Během ní na podporu v nezaměstnanosti nemáte nárok.

Tahle ochranná doba běžně trvá tři měsíce od skončení pracovního poměru. Znamená to, že i když se na úřad práce zaregistrujete hned, jak vám skončí neschopenka, podpora v nezaměstnanosti vám začne být vyplácena až po uplynutí této ochranné doby. Je to způsob, jak státu zabránit lidem v unáhlených rozhodnutích.

Naštěstí existují výjimky. Dali jste výpověď kvůli péči o malé dítě do deseti let? Nebo jste museli pečovat o nemocného rodiče? Případně vám lékař doporučil změnit zaměstnání ze zdravotních důvodů? V takových případech vám úřad práce může uznat vážný důvod a podporu vám přizná bez čekací doby.

Co budete potřebovat k registraci? Především občanský průkaz, potvrzení o skončení zaměstnání, doklad o výši výdělku za posledních dvanáct měsíců a něco, čím prokážete své vzdělání. Pokud jste byli na nemocenské, je vhodné mít u sebe také potvrzení o ukončení neschopnosti k práci od doktora.

Samotná registrace probíhá osobně na pobočce podle vašeho trvalého bydliště. Vyplníte žádost a projdete pohovorem s pracovníkem úřadu. Ten se vás zeptá na vaši kvalifikaci, zkušenosti, zdravotní stav a na to, jakou práci vlastně hledáte. Nic složitého, jen běžný úřednický proces.

Zdravotní pojištění během výpovědní doby

Pracovní poměr a zdravotní pojištění spolu úzce souvisí, a to se projeví zejména tehdy, když dáte výpověď a vzápětí onemocníte. Možná vás napadne, co se stane s vaším pojištěním a kdo vlastně platí příspěvky, když jste nemocní a zároveň už víte, že odcházíte.

Představte si běžnou situaci: podáte výpověď a během výpovědní doby vás skolí chripka nebo jiná nemoc. Váš pracovní poměr přitom běží dál až do konce výpovědní doby, jako by se nic nedělo. Po celou tu dobu jste stále pojištěni přes zaměstnavatele. Nemoc prostě nezastaví odpočítávání dnů do konce pracovního poměru – výpovědní doba běží dál a s ní i všechny povinnosti kolem pojištění.

Co to znamená pro vaši peněženku? Zaměstnavatel musí za vás odvádět zdravotní pojištění i během nemocenské, byť už víte, že odcházíte. Pojistné tvoří 13,5 % z nemocenské dávky – vy zaplatíte třetinu, šéf zbylé dvě třetiny. Takže když dostáváte nemocenskou, automaticky vám z ní strhnou váš podíl na pojištění a zaměstnavatel přidá svůj díl. Tohle funguje až do posledního dne, kdy s firmou končíte.

A co pak? Pokud se vám nedaří ani po skončení pracovního poměru a nemocenská pokračuje, máte sedm dní, kdy za vás platí stát. Něco jako bezpečnostní síť na přechod. Ale pozor, tohle trvá jen týden.

Pak už si musíte poradit sami. Máte v podstatě tři možnosti: najdete si novou práci a máte vystaráno. Nebo se zaregistrujete na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání – pak opět platí stát. Když neuděláte ani jedno, stanete se takzvanou osobou bez zdanitelných příjmů a musíte si zdravotní pojištění hradit sami ze svého. A věřte, že minimální zákonná výše není zrovna nejnižší.

Nezapomeňte, že každá změna musí být nahlášená pojišťovně do osmi dnů. Když to zanedbáte, můžete mít problémy – od pokut až po komplikace, když budete potřebovat lékaře. Ale dokud běží výpovědní doba, o nic se nestaráte. Zaměstnavatel to všechno vyřídí a vy máte nárok na péči stejně jako dřív.

Nárok na dovolenou při nemoci

Když jako zaměstnanec podáte výpověď a pak vás skolí nemoc, možná se ptáte, co bude s vaší dovolenou. Je to celkem častá situace a není se čemu divit, že v hlavě vám vyvstává spousta otázek.

Podívejme se na to, jak to vlastně funguje. Nárok na dovolenou máte za dobu, kterou jste skutečně odpracovali během roku. Ale co když jste na nemocenské? Výpovědní doba běží dál, jako by se nechumelilo. Ano, i když ležíte doma s horečkou a nemůžete do práce, pracovní poměr vám skončí přesně v den, který je uvedený ve výpovědi.

Teď k tomu zajímavému – nemocenská se pro účely dovolené počítá, jako byste normálně pracovali. Není vám tedy odečtena z celkového nároku. Takže pokud jste měsíc na nemocenské během výpovědní doby, pořád vám náleží poměrná část dovolené za celou dobu trvání pracovního poměru v daném roce.

Co ale s tou dovolenou, kterou jste nestihli vyčerpat už dřív? Zaměstnavatel by vám ji měl normálně poskytnout do konce roku, případně do konce následujícího roku, pokud tomu nebránily nějaké objektivní překážky. Když ale dáváte výpověď a současně jste nemocní, čerpání dovolené se stává trochu problematickým.

Tady je důležité si uvědomit jednu věc – nemocenská a dovolená se prostě nevylučují. Nemůžete být současně na dovolené a na nemocenské. Dovolená přeci slouží k tomu, abyste si jako zdravý člověk odpočinuli a nabili baterky. Když onemocníte během dovolené, můžete ji přerušit a dočerpat později. Ale naplánovat si dovolenou, když už pobíráte nemocenské? To prostě nejde.

A co se stane, když vám pracovní poměr skončí a vy jste kvůli nemoci nestihli dovolenou vyčerpat? Máte nárok na peníze za nevyčerpanou dovolenou. Vypočítá se to podle vašeho průměrného výdělku a peníze byste měli dostat nejpozději v den skončení pracovního poměru, nebo v nejbližší výplatní termín.

Váš zaměstnavatel musí mít přehled o tom, kolik dovolené jste vyčerpali, a když končíte, musí udělat vyúčtování. Pokud jste podali výpověď během nemocenské nebo těsně před ní, určitě je dobré si s ním promluvit o té nevyčerpané dovolené. Nemůže vás nutit, abyste si vzali dovolenou, když jste nemocní, ale měli byste společně probrat, jak to s tím nárokem vyřešíte.

Povinnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli

I když jste podali výpověď a pak jste onemocněli, vaše povinnosti vůči zaměstnavateli stále platí. Možná si říkáte, že když už stejně odcházíte, není třeba tolik řešit formality. Opak je ale pravdou – právě teď je důležité všechno dodržet.

Hned jak zjistíte, že jste nemocní, musíte to dát zaměstnavateli vědět. Máte na to maximálně osm dní, a to i přesto, že jste už podali výpověď. Nejde jen o nějakou formalitu – když to nestihnete, můžete přijít o nemocenské dávky nebo čelit dalším problémům.

Potvrzení o nemoci od lékaře musí dostat i váš zaměstnavatel. Ano, dnes se všechno posílá elektronicky do systému, ale pořád je to vaše zodpovědnost zkontrolovat, že šéf o vaší nemoci ví a má k informacím přístup. Není to zbytečná byrokracie – je to prostě součást toho, že spolu stále máte platnou pracovní smlouvu.

Co se týče samotné nemocenské, musíte dodržovat všechna pravidla, jako byste normálně pracovali. To znamená poslouchat, co říká lékař, být tam, kde máte podle potvrzení být, a dodržovat vycházkové hodiny. Když tohle porušíte, hrozí vám nejen krácení peněz z nemocenské, ale můžete mít problém i se zaměstnavatelem.

Jakákoliv změna? Hned oznamte. Prodlužuje se vám nemocenská? Musíte se během léčby přestěhovat jinam? Nebo jste náhle v pořádku a můžete zpátky? O všem informujte zaměstnavatele bez zbytečného odkladu. Pro personální oddělení je to důležité a patří to k vaší zodpovědnosti.

Teď k jedné zásadní věci: nemůžete vzít výpověď zpátky jen proto, že jste onemocněli. Výpověď je výpověď – jakmile ji zaměstnavatel dostane, začne běžet výpovědní doba a skončí, i když budete celou dobu na nemocenské. Změnit to můžete jen tehdy, když s tím šéf souhlasí.

A ještě něco, co lidé někdy podceňují: slušnost a loajalita platí až do posledního dne. I když už máte jednu nohu venku a navíc jste nemocní, pořád nesmíte škodit firmě, vynášet citlivé informace nebo dělat cokoliv, co by mohlo poškodit její dobré jméno. Zkrátka – dokud máte platný pracovní poměr, jste stále součástí týmu se všemi povinnostmi, které k tomu patří.

Možnost okamžitého zrušení pracovního poměru

Okamžité zrušení pracovního poměru je ta nejtvrdší možnost, jak ukončit pracovní vztah. Rozhodně to není totéž jako běžná výpověď. Má své přísné podmínky a pokud je nedodržíte, celé zrušení může být neplatné. Když už jste podali výpověď a pak vás potkala nemoc, situace se výrazně komplikuje – okamžité zrušení totiž funguje podle úplně jiných pravidel.

Zákoník práce s tímto nástrojem zachází opravdu opatrně. Může ho použít zaměstnavatel i zaměstnanec, ale jen ve vymezených případech. Šéf vám může dát okamžitou – jak se lidově říká – jen když vás soud pravomocně odsoudí za úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu nad rok, nebo při trestu minimálně půl roku, pokud jste čin spáchali během práce nebo v souvislosti s ní. Další důvod? Když opravdu vážně porušíte svoje pracovní povinnosti.

Co když už máte podanou výpověď a jste na neschopence? Představte si, že zaměstnavatel objeví důvod pro okamžité zrušení až poté, co jste sami dali výpověď – i tak musí dodržet lhůty. Má na to dva měsíce od chvíle, kdy se o důvodu dozvěděl, maximálně však rok od okamžiku, kdy důvod vznikl.

Nemocenská vám v tomto případě moc nepomůže. Zatímco běžnou výpověď vám šéf během pracovní neschopnosti dát nemůže, u okamžitého zrušení tahle ochrana neplatí. Takže i když ležíte doma s chřipkou po tom, co jste sami dali výpověď, zaměstnavatel vám teoreticky může dát okamžité zrušení – samozřejmě pokud má pro to skutečný důvod podle zákona.

A teď pozor na důsledky. Když dostanete okamžité zrušení, můžete na odstupné zapomenout. Navíc vám může vzniknout povinnost nahradit škodu. A to není všechno – tenhle záznam vám rozhodně nepomůže na úřadu práce a může vám zkomplikovat nárok na podporu v nezaměstnanosti. Není to tedy vůbec příjemná záležitost.

Když jste podali výpověď a pak onemocněli, vaše výpovědní doba klidně běží dál. Nemoc ji nezastaví. Můžete ještě sami dát okamžité zrušení? Ano, ale jen když vám firma nevyplatila mzdu do patnácti dnů po splatnosti, nebo když vám v práci vznikla překážka, kvůli které byste si mohli ohrozit zdraví.