Fialová houba: Můžete ji jíst?

Tajemství fialové krásy

Fialová barva v přírodě často signalizuje jedovatost, ale existují výjimky. Mezi ně patří i některé druhy jedlých hub s fialovým zbarvením. Tyto houby, často opředené tajemstvím a mýty, skrývají nejen neobvyklou krásu, ale i lahodnou chuť. Mezi nejznámější jedlé fialové houby patří čirůvka fialová a lakovka ametystová. Čirůvka fialová, s kloboukem o průměru až 15 cm, roste hojně v listnatých i jehličnatých lesích. Její dužnina má příjemnou nasládlou chuť a je vhodná k přípravě různých pokrmů. Lakovka ametystová, menší houba s kloboukem do 5 cm, je charakteristická svou sytě fialovou barvou. Roste v trsech na tlejícím dřevě a hodí se spíše jako ozdoba pokrmů. Při sběru fialových hub je však třeba dbát zvýšené opatrnosti. Některé jedovaté druhy, jako například pavučinec fialový, se jim mohou velmi podobat. Proto je důležité sbírat houby pouze s odborníkem a v případě nejistoty se poradit s mykologem.

Druhy jedlých fialových hub

V říši hub existuje několik druhů, které se pyšní krásnou fialovou barvou a zároveň jsou jedlé. Mezi ně patří například Laccaria amethystina, česky lakovka ametystová. Tato menší houba s kloboukem o průměru do 5 cm roste hojně v listnatých i jehličnatých lesích. Její chuť je jemná, lehce nasládlá a hodí se do polévek i omáček. Dalším zástupcem jedlých fialových hub je Lepista nuda, čili čirůvka fialová. Tato robustnější houba s kloboukem o průměru až 15 cm se vyskytuje na loukách, pastvinách i v lesích. Její chuť je výraznější, lehce oříšková a hodí se k dušení, smažení i nakládání do octa. Je důležité si uvědomit, že sběr hub vyžaduje znalost a zkušenost. Pokud si nejste jisti určením houby, raději ji nesbírejte a poraďte se s odborníkem.

Rozpoznání v lese

Fialová barva v lese často vzbuzuje otázky a nejistotu. Existuje však několik druhů jedlých hub s fialovým zbarvením, které potěší chuťové pohárky a obohatí váš houbařský košík. Mezi ně patří například lakovka ametystová, která je celá zbarvena do krásné fialové barvy. Její lupeny jsou řídké a mají stejnou barvu jako klobouk. Roste od léta do podzimu v listnatých i jehličnatých lesích. Další lahůdkou je čirůvka fialová, která se vyznačuje masitým kloboukem a výraznou fialovou barvou. Její lupeny jsou husté a bělavé s fialovým nádechem. Najdete ji v listnatých lesích, zejména pod duby a buky, od září do listopadu. Je důležité si pamatovat, že při sběru hub je vždy nutná opatrnost. Pokud si nejste jisti určením houby, raději ji nesbírejte a poraďte se se zkušenějším houbařem.

Fialový klobouk muchomůrky porfyrové svádí k obavám, ale nenechte se zmást, tato houba je jedlá a chutná skvěle v rizotu.

Bořivoj Knotek

Možná záměna s jedovatými

Fialová barva u hub často vzbuzuje obavy a mnoho lidí se jim raději vyhýbá. Je pravda, že existuje několik jedovatých fialových hub, ale existují i ​​ty, které jsou jedlé a chutné. Důležité je důkladně znát znaky každé houby, abyste se vyhnuli záměně. Mezi jedlé fialové houby patří například lakovka ametystová, která má krásnou sytě fialovou barvu a příjemnou chuť. Je však důležité si ji neplést s jedovatou helmovkou ředkvičkovou, která má podobnou barvu, ale liší se tvarem klobouku a lupeny. Před sběrem a konzumací jakýchkoli hub, zejména těch s výraznou barvou, je vždy nejlepší poradit se se zkušeným houbařem nebo mykologem.

Významné znaky

Fialová barva je v říši hub spíše neobvyklá, a proto jsou jedlé fialové houby tak fascinující. Mezi jejich významné znaky patří: sytá barva klobouku, která může varírovat od světle fialové až po tmavě purpurovou. Intenzita barvy se může lišit v závislosti na stáří houby a podmínkách růstu. Dále je důležitý tvar lupenů, které bývají u jedlých fialových hub obvykle husté, tenké a sytě zbarvené. Posledním důležitým znakem je aroma. Některé druhy mají jemnou oříškovou chuť, zatímco jiné mohou být mírně nasládlé. Při sběru fialových hub je však vždy nezbytná opatrnost a důkladná znalost druhů, protože některé fialové houby mohou být jedovaté.

Chuťové vlastnosti

Fialová barva u hub často vzbuzuje rozpaky a mnoho lidí se jim raději vyhýbá. Existuje však několik druhů jedlých fialových hub, které skrývají překvapivě lahodné chutě. Chuť se samozřejmě liší druh od druhu, ale obecně se dá říci, že fialové houby mívají jemnou, lehce nasládlou chuť s oříškovým podtónem. Některé druhy mohou mít i pikantnější aroma, které připomíná pepř. Chuť fialových hub vynikne zejména po tepelné úpravě. Výborně se hodí do polévek, omáček, slaných koláčů nebo jako příloha k masu. Před konzumací je ale vždy důležité fialové houby důkladně tepelně zpracovat, jelikož některé druhy mohou být za syrova mírně jedovaté.

Využití v kuchyni

Fialová barva hub v lese mnohdy vzbuzuje rozpaky. Některé druhy jsou prudce jedovaté, jiné zase zcela neškodné. Mezi ty jedlé patří například čirůvka fialová, která je pro svou výraznou chuť a aroma vyhledávanou delikatesou. Její masitá textura a příjemná vůně z ní dělá skvělý doplněk mnoha pokrmů. Hodí se jak do polévek a omáček, tak i k dušení, smažení nebo nakládání do octa. Čirůvku fialovou je vhodné tepelně zpracovat, jelikož za syrova může u citlivějších jedinců vyvolat trávicí potíže. Při sběru je třeba dbát na důkladnou identifikaci, jelikož se podobá některým jedovatým druhům. V případě nejistoty je vždy lepší se poradit se zkušeným houbařem.

Skladování a konzervace

Fialová houba jedlá, ať už se jedná o jakýkoli druh, vyžaduje specifické zacházení, co se skladování a konzervace týče. Čerstvě nasbírané houby by se měly zpracovat co nejdříve, ideálně do 24 hodin. Delší skladování v teple a vlhku podporuje jejich kažení a ztrátu chuti. Pro krátkodobé uchování je vhodné houby očistit, nakrájet a uložit do lednice v chladu (do 5 °C), nejlépe v prodyšné nádobě. Takto vydrží čerstvé 2-3 dny. Pro delší uchování je možné fialovou houbu jedlou zavařit, zamrazit nebo usušit. Každá metoda si žádá specifický postup a ovlivní výslednou chuť a konzistenci hub. Před samotnou konzervací je důležité houby tepelně zpracovat, minimálně 15 minut povařit.

Zdravotní benefity

Fialové houby, kromě toho, že jsou vizuálně atraktivní, skrývají v sobě i řadu zdravotních benefitů. Jsou bohaté na antioxidanty, které chrání naše buňky před poškozením volnými radikály a přispívají k prevenci chronických onemocnění. Některé druhy fialových hub obsahují i značné množství vitamínů skupiny B, důležitých pro energetický metabolismus a nervovou soustavu. Konzumace fialových hub tak může přispět k posílení imunity, zlepšení trávení a celkové vitalitě. Před sběrem a konzumací hub je však vždy nezbytné jejich správné určení.

Porovnání vlastností fialových jedlých hub

Název houby	Chuť	Vůně	Výskyt
Liška obecná (Cantharellus cibarius) - žlutá varianta	Jemně peprná	Ovocná	Listnaté i jehličnaté lesy
Liška ametystová (Cantharellus amethysteus) - fialová varianta	Jemně peprná	Ovocná	Listnaté i jehličnaté lesy

Zajímavosti a legendy

Fialová barva hub vždy přitahovala pozornost a inspirovala k různým pověrám. Některé kultury považovaly fialové houby za magické a spojovaly je s nadpřirozenými silami. V lidovém léčitelství se fialovým houbám přisuzovaly léčivé účinky, i když ne vždy byly vědecky podložené. Dnes víme, že některé druhy fialových hub jsou jedlé a chutné, zatímco jiné mohou být mírně jedovaté. Mezi ty jedlé patří například lakovka ametystová, čirůvka fialová nebo muchomůrka fialová. Jejich výrazná barva je způsobena přítomností pigmentů zvaných antokyany, které mají antioxidační účinky. Při sběru fialových hub je však třeba být obezřetný a vždy se poradit se zkušeným houbařem, protože některé jedovaté druhy se jim mohou velmi podobat.