Zkušební doba: Jak dlouho si vás můžou oťukávat?

Standardní délka zkušební doby

Standardní délka zkušební doby v pracovním poměru v České republice není pevně stanovena. Zákoník práce umožňuje smluvním stranám, tedy zaměstnanci a zaměstnavateli, aby si délku zkušební doby sjednali v pracovní smlouvě. Zákoník práce však zároveň stanoví maximální délku zkušební doby, která nesmí přesáhnout:

3 měsíce u pracovního poměru na dobu neurčitou,

polovinu sjednané doby u pracovního poměru na dobu určitou, která je kratší než 12 měsíců,

6 měsíců u pracovního poměru na dobu určitou, která je delší než 12 měsíců.

Důležité je zmínit, že zkušební doba se sjednává vždy písemně v pracovní smlouvě. Pokud by zkušební doba nebyla v pracovní smlouvě sjednána písemně, nepovažuje se za sjednanou.

Zkušební doba je pro obě strany pracovního poměru důležitým obdobím. Zaměstnavatel má možnost během zkušební doby lépe poznat schopnosti a dovednosti zaměstnance a ověřit si, zda je vhodným kandidátem na danou pozici. Zaměstnanec má naopak možnost seznámit se s prostředím a fungováním firmy a zjistit, zda mu pracovní pozice a firemní kultura vyhovují.

Maximální možná délka

Zkušební doba je skvělá věc, co říkáte? Nejenže si zaměstnavatel ověří, jestli jste ti praví, ale i vy máte možnost zjistit, jestli vám práce sedne. A jak dlouho to "testování" vlastně trvá? Zákoník práce jasně říká, že maximální možná délka zkušební doby je 3 měsíce. To ale neplatí pro všechny. Pokud se ucházíte o vedoucí pozici, může se zkušebka protáhnout až na 6 měsíců. A pozor, u smluv na dobu určitou, které jsou kratší než 12 měsíců, je to jinak. Tam je maximální délka zkušební doby pouze 1 měsíc. Důležité je, aby délka zkušební doby byla uvedena v pracovní smlouvě. Pokud tam chybí, jako by nebyla a vy máte nárok nastoupit rovnou "naostro".

Zkušební doba u vedoucích pozic

Zkušební doba je běžnou součástí pracovních smluv, a to i na vedoucích pozicích. Jejím účelem je umožnit oběma stranám, tedy jak zaměstnavateli, tak i novému zaměstnanci, ověřit si vzájemnou kompatibilitu a vhodnost pro danou pozici. U vedoucích pozic, které s sebou nesou větší zodpovědnost a komplexnější úkoly, bývá zkušební doba obvykle delší než u běžných zaměstnanců. Zatímco u řadových pozic je standardní zkušební doba 3 měsíce, u vedoucích pracovníků se délka zkušební doby pohybuje nejčastěji od 3 do 6 měsíců. V některých případech, zejména u vrcholových manažerských pozic, může být sjednána i delší zkušební doba, a to až na dobu 1 roku. Délka zkušební doby by vždy měla být uvedena v pracovní smlouvě. Zákoník práce nestanovuje pro vedoucí pozice žádnou speciální úpravu délky zkušební doby, a proto se i zde uplatňují obecná pravidla.

Zkrácení nebo prodloužení

Zkrácení nebo prodloužení zkušební doby se řídí zákoníkem práce a dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Obecně platí, že zkušební doba nesmí být delší než 3 měsíce, u vedoucích pozic pak 6 měsíců. Existují však výjimky, například u pracovního poměru na dobu určitou kratší než 12 měsíců může být zkušební doba maximálně 1 měsíc.

Důležité je zmínit, že zkušební doba se prodlužuje o dobu nepřítomnosti zaměstnance v práci, například z důvodu nemoci nebo dovolené. Pokud tedy zaměstnanec během tříměsíční zkušební doby onemocní na dva týdny, zkušební doba se prodlouží o tyto dva týdny.

Zkrácení zkušební doby je možné pouze na základě dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Zaměstnavatel nemá jednostranné právo zkušební dobu zkrátit. Naopak prodloužení zkušební doby ze strany zaměstnavatele bez souhlasu zaměstnance je nepřípustné a v rozporu se zákoníkem práce.

Vždy je vhodné si délku a podmínky zkušební doby ověřit v pracovní smlouvě nebo v kolektivní smlouvě, pokud se na zaměstnavatele vztahuje.

Délka zkušební doby není jen o tom, aby si zaměstnavatel ověřil schopnosti nového pracovníka, ale i o tom, aby si nový pracovník ověřil, zda mu pracovní prostředí a náplň práce vyhovují.

Zdeněk Špaček

Zkušební doba na dobu určitou

Zkušební doba u pracovní smlouvy na dobu určitou se řídí stejnými pravidly jako u smlouvy na dobu neurčitou. To znamená, že maximální délka zkušební doby je standardně 3 měsíce. U vedoucích pozic a u smluv na dobu určitou delší než 2 roky může být zkušební doba prodloužena až na 6 měsíců. Důležité je, že zkušební doba musí být sjednána písemně a to nejpozději v den nástupu do práce. Pokud není zkušební doba sjednána písemně, nepovažuje se za sjednanou.

Během zkušební doby může dát jak zaměstnanec, tak i zaměstnavatel výpověď z jakéhokoli důvodu nebo i bez udání důvodu. Výpovědní doba během zkušební doby je pak 15 dní. Zkušební doba je důležitým obdobím pro obě strany pracovního poměru. Zaměstnavatel má možnost poznat nového zaměstnance v praxi a ověřit si jeho schopnosti a znalosti. Zaměstnanec má naopak možnost seznámit se s prostředím firmy, s kolegy a s náplní práce.

Stejná práce, nová smlouva?

Změna práce s sebou často přináší i novou pracovní smlouvu. Ať už se jedná o jinou pozici ve stejné firmě, nebo o přechod k jinému zaměstnavateli, je důležité věnovat pozornost všem bodům smlouvy, včetně zkušební doby. Délka zkušební doby v zaměstnání je důležitým aspektem, který ovlivňuje jak zaměstnance, tak zaměstnavatele. Během zkušební doby si obě strany ověřují, zda je daná pracovní pozice a pracovní prostředí pro ně to pravé.

Jak dlouho trvá zkušební doba, záleží na dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, ale nesmí přesáhnout zákonem stanovené limity. V České republice je základní délka zkušební doby 3 měsíce. V některých případech, například u vedoucích pozic, může být zkušební doba delší, maximálně však 6 měsíců. Během zkušební doby platí pro obě strany kratší výpovědní lhůta, která činí 15 dní.

Je důležité si uvědomit, že i během zkušební doby se na vás vztahují všechna práva a povinnosti vyplývající ze zákoníku práce. To zahrnuje například nárok na mzdu, dovolenou nebo dodržování pracovní doby.

Co když onemocním?

Zkušební doba je specifické období na začátku pracovního poměru, kdy si obě strany, tedy zaměstnavatel i zaměstnanec, ověřují, zda jim vzájemná spolupráce vyhovuje. Co se ale stane, když během zkušební doby onemocníte?

V první řadě je důležité vědět, že nemoc během zkušební doby není důvodem k automatickému prodloužení zkušební doby. Zákoník práce jasně stanovuje délku zkušební doby a nemoc ji neovlivňuje. Pokud tedy máte ve smlouvě sjednanou zkušební dobu 3 měsíce a onemocníte na 2 týdny, zkušební doba skončí po uplynutí 3 měsíců, nikoliv po 3 měsících a 2 týdnech.

Během nemoci v době zkušební doby máte stejná práva a povinnosti jako kterýkoli jiný zaměstnanec v pracovní neschopnosti. To znamená, že vám náleží náhrada mzdy od zaměstnavatele po dobu prvních 14 dnů nemoci a následně nemocenská od státu.

Je pochopitelné, že nemoc během zkušební doby může být pro obě strany stresující. Zaměstnavatel může mít obavy, zda se s vámi do budoucna může spolehnout, a vy sami můžete mít obavy o svou pozici. Důležité je zachovat klid, informovat zaměstnavatele o své nemoci a dodat mu potřebné dokumenty, tedy neschopenku.

Výpověď ve zkušební době

Zkušební doba je období na začátku pracovního poměru, kdy si zaměstnavatel i zaměstnanec ověřují, zda jim vzájemná spolupráce vyhovuje. Během této doby může kterákoli ze stran pracovní poměr ukončit zjednodušeným způsobem, a to i bez udání důvodu. Jak dlouho ale zkušební doba trvá a co všechno ovlivňuje její délku? Zákoník práce stanoví základní délku zkušební doby na 3 měsíce. Tato lhůta se počítá ode dne, kdy zaměstnanec nastoupil do práce. Pokud je sjednána kratší zkušební doba, je neplatná a platí zákonná lhůta. V některých případech je možné sjednat i delší zkušební dobu, maximálně však na 6 měsíců. To je možné například u vedoucích pozic nebo u specifických profesí, kde je potřeba delší doba pro ověření znalostí a dovedností. Důležité je, aby délka zkušební doby byla sjednána písemně, a to nejpozději v den nástupu do práce. Pokud tato podmínka není splněna, zkušební doba vůbec neběží.

Výpověď bez udání důvodu

Výpověď v době zkušební doby se řídí specifickými pravidly. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď bez udání důvodu, a to jak v případě, že je zaměstnanec ve zkušební době, tak i v případě, že zkušební doba již uplynula. Délka zkušební doby je důležitá, protože ovlivňuje, jak dlouho trvá výpovědní lhůta. Zkušební doba je obvykle sjednána v délce 3 měsíců, ale může být i kratší nebo delší, maximálně však 6 měsíců. Během zkušební doby je výpovědní lhůta kratší než po jejím uplynutí. Zaměstnanec i zaměstnavatel se můžou dohodnout na zkušební době v pracovní smlouvě. Pokud v pracovní smlouvě zkušební doba uvedena není, pak se na sjednaný pracovní poměr zkušební doba nevztahuje. V případě, že zaměstnavatel dává zaměstnanci výpověď bez udání důvodu v době zkušební doby, je výpovědní lhůta 15 dnů. Tato lhůta začíná běžet dnem následujícím po dni, kdy byla výpověď doručena zaměstnanci. Zaměstnanec by si měl dát pozor na to, aby výpověď převzal a aby si zkontroloval, zda jsou v ní uvedeny všechny náležitosti.

Délka zkušební doby v zaměstnání

	Minimální délka	Běžná délka	Maximální délka
Česká republika	Neexistuje	3 měsíce	6 měsíců

Co po zkušební době?

Zkušební doba je takové zkušební období na začátku pracovního poměru. Zaměstnavatel i zaměstnanec zjišťují, jestli jim to spolu „klapne“. Délka zkušební doby se řídí zákoníkem práce a nejčastěji trvá 3 měsíce. U vedoucích pozic to může být 6 měsíců. Po uplynutí zkušební doby se pracovní poměr automaticky mění na dobu neurčitou, pokud se strany nedohodnou jinak, nebo pokud pracovní poměr neskončí dříve.

Co se stane po zkušební době? Pokud jste s prací spokojení vy i váš zaměstnavatel, pokračujete v práci jako doposud, jen už bez oné „zkušební“ nálepky. Máte nárok na všechny benefity a jistoty plynoucí z pracovního poměru na dobu neurčitou. Pokud se ale během zkušební doby ukáže, že si s prací nerozumíte, nebo že zaměstnavatel nesplňuje vaše očekávání, můžete dát výpověď i bez udání důvodu. Stejné právo má i zaměstnavatel. Výpovědní lhůta během zkušební doby je 15 dnů.